 |
| Dělání andělíčku |
 |
| Spálovský mlýn |
 |
| Západ slunce v Luboměři |
 |
| Kvetoucí kočičky v lednu |
 |
| Plno hribu |
 |
| Miluji mech, ráda si ho hladím |
 |
| Natrhala jsem si okolo vesnice šípky na čaj |
 |
| Domácí šípkový čaj s medem (od Šmatelků) |
No, ve městě docela opruz. Tady na chalupě, když můžu sušit na kachlákách, to vyjde finančně lépe a je to i zábava
Dýni hokaido ( kterou jsem už měla dlouho doma a ani nedoufala, že bude jedlá) jsem vezla sebou na chalupu. Oloupala jsem ji, nakrájela tuhou část na kostičky a naložila na den co citrónového nálevu. Druhý den jsem dýni přecedila, nechala okapat, prosypala cukrem a nechala zase den odležet. Dýně pustila vodu, do té jsem přidala med a rum a dala mírně vařit. Na kachlákách to bylo na dlouho. Má se vařit do zesklovatění. Pak jsem dala dýni na velký cedník a dala na chvíli okapat. Pak jsem oschlou dýni rozprostřela na pečící papír a dala sušit do otevřené trouby, pak na kamna, trvalo to asi 2 dny, celkem příprava zabrala pět dní. Nakonec jsem obalila v moučkovém cukru - z toho moc nadšená nejsem, ale vypadá to lépe. Doma to všichni jí, takže dávám na blog . . . .
Loni jsem si říkala, co s tím, ale rychle to zmizelo, protože jsem ji dávala do domácích müsli tyčinek a domácích marokánek. Tady nemáme bombony, takže asi proto má dýně obalená v cukru takový úspěch, moc si nefandím, že by jim to zase tak moc chutnalo, znám svoje děti. A nebo se pletu a do jara mám o zábavu vystaráno :-)). Už jsem dělala i kandovanou kůru z bio pomeranče a taky mohu doporučit, kdo peče využije
 |
| mamka si dala před vchodové dveře staré mlýnské kameny s netřeskem |
 |
| Tak tohle je pro mě nejhezčí a nejudrzovanejsi chalupa v Lubomeri od Jany |
Žádné komentáře:
Okomentovat