S tímto receptem jsem spokojená - bez kypřících přísad, bez droždí co se při HIT nesmí, jen našlehaný sníh. A co je hlavní - mladšímu synovi to chutná . . . .
Recept :
3 vejce ( žloutky a bílky zvlášť)
75 g třtinového cukru
90 g hladké pohankové mouky
2 lžíce kukuřičného škrobu
Bílky vyšleháme s cukrem do pevného sněhu. Žloutky prošleháme a opatrně vlíváme do našlehaného bílkového sněhu. Na sníh prosejeme trochu pohankové mouky smíchané se škrobem. Opatrně zamícháme a zase prosejeme mouku a zase zamícháme atd.
Pečeme na 180 st asi tak 15 min
Těsto můžeme natřít do formy na dorty a udělat si velký dort a nebo to můžeme vyřešit tak jako já, že si uděláme takové malé jednohubky ve formičkách na cukroví. Koupila jsem si krásné zvířátkové silikonové formy v Tescomě, ale v nich se mi toto těsto péct neosvědčilo.
Mladší syn má dortíky rád, třeba k jogurtu, starší syn je nechce, prý jsou mokré. No, mě spíše přijdou suché, takže si je mažu marmoškou, dýňovým máslem nebo oříškovým máslem.
Recept jsem našla kdysy na blogu - Ze zahrady do kuchyně - a už se u nás zabydlel....
Naše krabičky na svačinky -jak jinak musí být s dinasaurem :-))
Pak bych chtěla napsat odkaz na 2 myslím si, že důležité blogy, které by mohly trochu pomoci v bezlaktózovém stravování...
http://navlnechuti.cz/
http://www.skritcikuchyne.cz/
Mladší syn měl neštovice a starší to né a né dostat, tek jsem to nevydržela a běžela pro ty slibované morčata. Syn to pak dostal, tak sem si říkala, že jsem se unáhlila, že jsem mohla ještě chvilku počkat. No ale co stalo se - snad to tady zvládnou. Zatím se vzájemně oťukáváme. Jména jsme dlouho hledali, nakonec mladší syn chtěl Bety ( rozetové) a starší syn si vymyslel pro svoje Ouško ( hladkosrsté).
Takže máme nové členy rodiny :-))
 |
A pak - směju se zde pod vousy - asi měsíc máme manévry - točíme postelí - přítel nadával - ale vyšel mi vstříc a celou postel rozebral a složil a asi po 14ti dnech zase rozebral a zase složil. V ložnici se mi totiž špatně spí - nevím čím to - snad geopatogenní zóny, no nevím. Vadilo mi, že zásuvka je přímo pod hlavami, takže jsme točili. Jenže pak mi zase vadilo uspořádní, špatně se chodilo kolem pelesti kolem oken - máme opravdu mini ložničku. Nakonec jsem to vyřešila tak, že vše je tak jak bylo, je hold si polštáře dáváme na druhou stranu, kde byly předtím nohy. Jako řešení by bylo - nová postel bez pelestí - ale svojí vysněné kovové postele se zatím nehodlám vzdát....
A přítel měl i malého pomocníka....
Žádné komentáře:
Okomentovat