středa 3. července 2019

Naše ,, kameny ''

Moje první kameny doma byly vlastně solné svícny. Používala jsem je hodně na starém bytě, když jsme se přestěhovali do nového, tak jsem je používala ještě týden a pak už sem nějak neměla ,,potřebu,,. Asi před třemi lety ve zdravé výživě mi paní prodavačka, ke které si chodili všichni pro radu, dala sama od sebe pro oba kluky pytlíčky z gázy - byly v ních právě zabaleny kousky růžové soli - prý aby kluci byli zdravější a aby to od nich odehnalo zlé síly. Kluci to měli nosit pořád u sebe, ale jak malé děti - pytlíčky z gázy se rozrthly a obsah rozsypal po bytě. Pak dlouho nic. Až pak mi jedna kolegyně vykládala, že používá šungit, na Facebooku jsem pak narazila na Pelíšky, kde šungit byl také používán, psala jsem paní Renatě zprávu, zda to funguje a došla mi odpověď - funguje to, v co člověk věří. No a pak jsem se rozhoupala, svůj první šungit jsem si objednala přes internet a pak jsem asi před 2 měsíci zjistila, že ho konečně prodávají i u nás ve zdravé výživě. Další naše kameny jsou křišťály. Koupila jsem si náramek z sekaného křišťálu a oba kluci mi ho nosili. Takže jsem se rozhodla, že oběma koupím svůj vlastní. Přítel se jim posmíval, že nejsou přece holky, ale já si myslím, že člověk dělá to, co cítí, že to tak má být a prostě oba mí synové nějak cítili, že potřebují mít křišťál. . . .






https://www.pelisky.org/

Moje sklenice s šungitem - přítel ji nepoužívá, nevěří na očistu a kluci si nalejí jen někdy









Křišťál od staršího syna nejsou kuličky, jsou to takové nějaké oválky, mladší má kuličky, já mám štípaný křišťál a pro své děti jsem chtěla něco co nepíchá, mladší syn s náramkem totiž i spí
Starší syn chvíli náramek nechtěl nosit, protože se mu posmívali, pak mu jej zabavila paní učitelka, protože s tím prý klepal při psaní o stůl a nechtěla mu ho dlouho vrátit. U babičky si ho také sundal. Mladší ho nosí ale pořád, jako nenutím je, až budou cítit, že ho nechtějí nosit, že už to není nic pro ně, tak pak nevím co s náramky, asi jim je schovám na památku, já je po nich už i po očistě nosit nechci - byly to jejich osobní náramky.
Někdo si ťuká na čelo, že jsem se asi zbláznila, ale prostě to tak mělo být . . .
A v 17 letech se mi strašně líbil  a přitahoval mě jantar

Žádné komentáře:

Okomentovat